Rozpůlený had

Více nenapovím. To důležité jistě vyslyšíte sami svýma ušima, svou hlavou a srdcem.

Nejvíce jsou na albu zastoupeny písně o lásce, jak té štastné tak té nešťastné. Idylu plnou intimity a vášně přináší Pod rudou tapetou. Milostným vyznáním je Vstávám. Osudový okamžik šance pro lásku zachycuje Odkrylas deku. Prezentací deklarací bezmezné oddanosti navzdory všemu je píseň KopřivaNaopak akord zmařené lásky zaznívá v písni Rozpůlený had. O nenaplněné lásce z pohledu ženy se zpívá v písních Podvodní optikaDo mužské krve vepsal BůhPíseň Tancuj pak v romanticky pohádkovém duchu přináší obraz o lásce přímo před branami smrti. 

Půjdu a neodejdu

Existenciální ladění mají čtyři písně. Na pokušení učinit si život snažším upozorňuje píseň Ďáblův dotazník. Souboj s nemocí a uvědomění si své duše zaznívá v písni V dobrém i zlém. Určitá hořkost z života je cítit z písně Dopis bohu. Jednoznačná nespokojenost pak z ironické a rapující Zírám do hlubin, která je jakýmsi rebelantským postesknutím nad vyprázdněností života dnešní generace. 

Výjiměčné postavení mají dvě písně. Josefína předjímá příchod nového člověka na tento svět, kdežto Měli jsme bratříčka je rozloučním s mým bratrem. 

 

 

 

Váš dr. Klein

 

Do mužské krve
Ďáblův dotazník
Dopis bohu
Josefína
Kopřiva
Měli jsme bratříčka

Odkrýváš deku
Pod rudou tapetou
Podvodní optika
Půjdu a neodejdu

Rozpůlený had
Tancuj
V dobrém i zlém
Vstávám
Zírám do hlubin

Do mužské krve vepsal Bůh

Tak jsi zase tu,
abys mě dojal svýma očima,
zatáhni roletu
a já tě obkročím nohama nahýma.

To bys přece chtěl,
jenomže to se nikdy nestane,
spletenec našich těl
zůstane přízrakem tvé lásky prolhané.

To jsi celý ty,
své pevné tělo stavíš na odiv,
tvé karmínové rty
ve mně vždy touhu navodí...

Ref:
Do mužské krve vepsal bůh,
že muži žena bude vzduch,
když se jí nasytí
a žena, i když tohle ví,
ráda se nechá ulovit,
padne mu do sítí.
Já ale nesmím,
já ale nesmím,
na celý vesmír
přísahám,
zůstaneš sám.

Nevíš vůbec nic,
jak na tě myslím zvláště k večeru,
za oknem půlměsíc
a já mám v hlavě jen tu tvoji nevěru.

Polštář nesaje
ty slzy, v kterých plave nenávist,
jsme smutné bonsaje,
na větvi chvěje se žalostně drobný list.

Kdybys už nepřišel,
všechno by bylo asi snadnější,
na kousku semiše
zapomněním se konejším...

Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. piano, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček

Dopis bohu

Rozvrzaným perem, kostrbatým slohem
Po večerech si tu dopisuju s bohem
Co drtí mou dušii, to už plní řádky
Poskakují jako malé akrobatky

Zas to bylo hluché na tísňové lince
Zvenku slabé vytí zaznívalo z psince
Rozumím té řeči, jsou to žalozpěvy
Těch, co touží vědět a vůbec nic neví

Přimlouvám se za ty tvory nejbídnější
Taky za účetní, eunuchy a gejši'
Za pavouka, co tu přebývá v mé spíži
To, že není křesťan, určitě ho tíží 

Žádal jsem tě o lék proti zestárnutí
Zdá se, že už zabral, za to děkuju ti
Každý super nápad hnedka zapomenu
Neudržím moč a od huby mám pěnu

Člověk chce byt vtipný, i když se tu modlí
Chce být šlechetnější a zůstavá podlý
Proč to nikdy nejde podle našich plánů
Proč to dycky spláchne voda z oceánu
Tyhle věci pobrat nestíhá můj mozek
Zírám jako figurína ve výloze
Když ji zmáčkneš jeden anebo dva cecky
Čumí jako koza, když ji zmáčkneš všecky
Loučím se teď s tebou jak ta figurína
Co jsem tady napsal, pěkná slátanina
Pane bože, řekni, usmažím ti placky
Jen se mě nedívej tak funebráky

Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, el. piano, zobcová flétna, perkuse: Jiří Krhut

Ďáblův dotazník

Chytni osud za vlasy
Tu zaškrtni, co žádáš si
Ten dotazník tě k slunci nakloní
Prožiješ své dávné sny
Než vzplane ohen očistný 
Ty budeš v sedle na koni

Do dnů zlo ti nevstoupí
A vonět bude konopí
Strach nesváže tě řetězem
Ty vykveteš jak zahrada
Tve plány budou dopadat
Na úrodnou černozem

Ref:
Víme, co tě dlouho trápí
Stačí podepsat ten papír
Jen jeden podpis krví 
Snad ti to nevymluví
Starý kamarád

Najdeš sítě plné ryb
A ochočíš své chimery
Ujdeš každé nákaze
U všech budeš respekt mít
Slovy jako axamit
Budou si tě předcházet

Zpěv: Jura Bosák
Ak. kytara, klávesy, perkuse: Jiří Krhut
El. kytara, basa: Marek Hoblík

Josefína

Rozjíždí se těžký vlak, co na peróně dlouho stál
Funíí jak ženich a nevěsta,
Když svatební noc přehoupla se v ráno
A ve hvězdách je psáno
Co se stalo.

Ref:
Josefína ááá
Neusínááá
prozkoumává
že černá je káva
a nebe blankytné
A že ho nechytne
Josefíno.

dopsat text

Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, el. piano, zobcová flétna, perkuse: Jiří Krhut

Kopřiva

Kdybych měl pro tebe přeskočit mraky
No tak se rozběhnu a přeskočím je
Přemůžu všecky vlkodlaky
U dveří k tobě do pokoje

Kdybych měl pro tebe podlézt propast
Tak půjdu do kolena a podlezu ji
Budu se brodit nicotou po pás
Až budu u tebe na pokoji

Ref:
Uprostřed pokoje obrovká kopřiva
Sežehne každé naše přání
Pokaždé zčerná, když na ni se podívám
a když ji pohladíš spálenou dlaní

Musím té kopřivě, vyrvat kořen
Shořím a z popela narodím se
Přepluju k tobě kravavé moře
Šťastný jak z reklamy v časopise

Zpěv: Jura Bosák
Ak. kytara, klávesy, perkuse: Jiří Krhut
El. kytara, basa: Marek Hoblík

Odkrýváš deku

Odkrýváš deku, na malou chvíli,
než zmizíš z bytu, spoutá mě chlad,
ve dveřích sama stojíš teď v cíli,
pokyneš hlavou, je pozdě lhát.

Tak jako šelma přiběhla večer
z nezbytí rovnou před publikum,
už tolik chtělas kousat a ječet
a pak se stulí k tvým kotníkům.

Ref:
Stojíš na mém prahu
s hlavou nahnutou
Já po tobě prahnu
víc každou minutou
Máš jen jeden pokus
já strávím každou lež
tedy … pokud
tedy pokud vůbec chceš

V okně se zvedá  poťouchlé ráno,
na modrém nebi  jen rorýsi,
chtěla jsi slyšet rozhodné ano:
taková nejsi,  taková jsi.

Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
Basa: Marel Hoblík
Akordeon: Pavel Sotoniak

Pod rudou tapetou

Dáme si trochu tequilly
a až budem opilí
pod stolkem se naše nohy propletou,
při polibku přikryjem se tapetou,
tou rudou tapetou
na této stěně,
pod ní se pomilujeme – víceméně...

Ref.:
Nikdo nás neuvidí
alespoň žádný z lidí,
nikdo nás neuslyší
v té naší tajné skrýši
uprostřed mezi všemi,
s tebou tak sladce je mi...

Dáme si trochu tequilly
a než budem opilí
povíš ty mi o svých malých potížích,
kdo ti kde kdy a jak hodně ublížil,
jak hodně ublížil,
budem si věřit,
a všechna bolest odlétne – jako peří...

Dáme si trochu tequilly
a než budu opilý,
dívám já se na svět jako koala,
v obličeji malá očka ospalá,
modrá a ospalá,
až budu v lihu,
sejmeš z mých koalích očí všechnu tíhu...

Zpěv: Sváťa Tulej
Piano: Jiří Krhut
Tenor saxofon: Michal Žáček

Půjdu a neodejdu

Dopsat

Dopsat

Zpěv: Sváťa Tulej
Piano: Jiří Krhut
Tenor saxofon: Michal Žáček

Rozpůlený had

Můj život kroutí se jak rozpůlený had
a já se učím znova dýchat, znova spát.
Z hlubokých skříní vyhazuju staré kostlivce
a rudá saka s extází v podšívce.

Ref:
Nech, nechej mé černé srdce ještě chvíli bít
Přijď a na spálenou hruď zkus mě políbit

Umělas rozechvět mě svými kotníky
Do mého těla vehnat vítr z Afriky
Do mojí mysli, té díry do hlíny
zakopat poklad z daleké ciziny.

Některé měsíce jak bludné balvany
valí se dolů po svahu a drtí všecky zábrany
Teď do krásného stromu sekerou
Sekáme, sekáme, než nás proberou.

Až jednou potkáme se za pár dlouhých let
Kdy nám i řasy na očích budou šedivět
Ty políbíš mě na spálenou hruď
Tvé slzy vysypu jak rozlitou rtuť.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Sám a sám

dopsat text

dopsat text

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Tancuj

Tam, co končí zahrada a dál už není nic
Stařenka v hrnci vaří ranní červánky
Naběračkou míchá kusy bledých pohlednic
Staleté křtiny, zásnu by a líbánky.
Pod stříbrným stromem obsypaným perlami
Skřítci a veverky nám banket připraví
Husí hejno na oblože křikem oznámí
- Že je čas hodit kostku cukru do kávy

Ref 1:
Tancuj, lásko, po špiškách
Ať nerozvíříš v lese prach
Tancuj v modrém kapradí
Kde danielky dovádí
Tancuj mezi olšemi
Tancuj tady se všemi
Tancuj kolem bílých skal
Kde Satyr žen se dotýkal

Ref 2:
Tancuj, lásko, tancuj dál
Měsíc lesk ti na rty dal
Do tvých vlasů napad sníh
Máš - jazyk rudý po višních
Tancuj jak jed v útrobách
A růž proměň v temný nach
Jako list mi odletíš
Z posledního objetí

Starý medvěd došoural se napít k jezeru
Z mohutných tlap do vody rozpouští se med
S prvním hltem olízne se, dojde k závěru
Že spatřil v hladině svůj obraz naposled
Tisíce včel rozechvívá zlatý paprsek
V západu slunce se k nám blíží karneval
Deštný mrak se plaví jako slaný zákusek
- A bije zvon, co svatý Petr odléval

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

V dobrém i zlém

Ty moje královno, ledová květino,
za tebou nemůžu a nechci za jinou.
průzračný krystale, jasný a jiskrný,
zrozený v temnotě bez kazu, bez skvrny,

ty moje čistoto, přečistá čistoto,
na lůžku z oceli proplouvám samotou,
úsměvy, nabídky i slova útěchy
buší mi na srdce jako déšť na střechy.

Ref.:
Nocí se prodírám k úsvitu dne,
dál už mé oko nedohlédne,
okolo mě krvavý lem,
polykám naprázdno v dobrém i zlém.

Tělo mi přikryli bílými obvazy,
svěžího ozimu chytly se námrazy,
na hlíně z kukly se vysouká babočka,
jenom ten ozim se jara už nedočká.

Za oknem uhasly strakaté červánky,
jed stačí nakapat pokradmu do ranky,
ne, není veselo v tomhletom podniku,
neslyšně kape to v plastovém pytlíku.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Vodou ledovou

Ty moje královno, ledová květino,
za tebou nemůžu a nechci za jinou.
průzračný krystale, jasný a jiskrný,
zrozený v temnotě bez kazu, bez skvrny,

ty moje čistoto, přečistá čistoto,
na lůžku z oceli proplouvám samotou,
úsměvy, nabídky i slova útěchy
buší mi na srdce jako déšť na střechy.

Ref.:
Nocí se prodírám k úsvitu dne,
dál už mé oko nedohlédne,
okolo mě krvavý lem,
polykám naprázdno v dobrém i zlém.

Tělo mi přikryli bílými obvazy,
svěžího ozimu chytly se námrazy,
na hlíně z kukly se vysouká babočka,
jenom ten ozim se jara už nedočká.

Za oknem uhasly strakaté červánky,
jed stačí nakapat pokradmu do ranky,
ne, není veselo v tomhletom podniku,
neslyšně kape to v plastovém pytlíku.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Vstávám

Vstávám a dýchám zhluboka,
paprsek padá do oka,
tvá obočí a ramena
jsou spánkem ještě zkrocená.

Jsi krásná jako lilie,
afghánská tapiserie,
vlčice stepí běžící,
jak vločka ve fujavici.

Krásná jak bílé lekníny,
jak vítr mezi modřiny,
krásná jak losos ve splavu,
srdcové eso v rukávu.

REF:
Až já se zítra probu dím,
po nebi potáhne se dým,
jak hejno hus, když odlétá,
zalená smutná kometa,
Ty ale budeš u mě spát
voňavá jako pivní slad,
hebká jak dotek sametu
a já se s tebou propletu.

Krásná jsi jako fontána,
měňavá fatamorgána,
krásná jak záře nad pólem,
broušená váza na stole.

Krásná jak zimní námraza,
zelená pouštní oáza,
Krásná jak včely na česnu,
mlčím, už ani nehlesnu.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Zbývá mi - k veselé písně

Zbývá mi zelený čaj,
zbývá mi křeslo a deka,
stvořím si malinký ráj,
po okně kapka si stéká,
mě ale není do breku,
schovám si nohy pod deku,
bude mi teplo a příjemně
tak nějak se mnou i beze mě.

Ref:
Mluvil jsem ráno s jedním mužem
a ten mi řekl tichým hlasem,
že na zahradě šlechtí růže
a úspěch dostaví se časem...

U nohou leží mi pes,
půl hlavy na papuči,
ležel tu včera a leží tu dnes,
ze sna mi do rytmu vrčí.
Já klepu nohou do křesla,
i když mi ramena poklesla,
napíšu, ať je napsáno,
jak tu vzpomínám na ráno.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Zírám do hlubin

Čím se tak asi pochlubím
Když právě shlížím do hlubin
Beru tvou ruku do té své
Dál mě tvé srdce nepozve

Stín je stín
A já tu zírám do hlubin
Poslední vjem
V objetí tvém
Je zdání, že tu ještě jsem

Jenom se podívej, co se děje
na zdi to nastříkej, vem si spreje
z hrnečku od babky vodku pijem
divnou mouku máme z Kolumbie

Huba nám naprázdno pořád žvaní
Jsme blbí, až jsme obávaní
Kdekdo tu fušuje do umění
Neokokotismus všecko změní

Každý chce pozornost jako dítě
Zasírá sociální sítě
Pomalu člověka člověk žere
hraje si ruletu s revolverem

Už nás to nebaví na tom světě
Kdybych mohl odletím na kometě
Nevadí, pohoda, no tak jdem
Závodíme retard s rertardem

Zdvihněte mosty padací
Slova jsou jako žoldáci
Poschovávaní v terénu
Slyším jen svoji ozvěnu

Budu tu zpívat pro lidi
Než pochůzkář mě uklidí
Čas letí tak jak letí šíp
A hude hůř a pak zas líp

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Odložené písně

Jed je na dně

Kára s námi drkotá, kůň v kopci ztrácí dech,
koníčku tvá pouť se krátí, takže žádný spěch.
Ale proč i dětem z tváří vykukuje smrt?
Pod koly se štěrk a kámen mění na padrť.

K ránu něco ulovíme, zaženeme hlad,
anebo nám žaludek dál bude smutně hrát,
od jezera nocí vane vítr syrový,
šedý úhoř proplétá se mezi olovy.

Ref:
Červené víno
do krve slunce nalévá.
Hadi se vinou
a svět se točí doleva.
Ať slunce zhasne,
jen ať v tom víně zůstane.
brečet je krásné,
když slunce v krvi zaplane.
My chceme dýchat, jak se dá,
ať neupadá nálada,
zpívat a na žal připíjet,
ať na dně leží třeba jed,
my chceme hrát a podvádět,
my chceme přechytračit svět,
než svět nás přechytračí sám...

Než nás jednou předběhne i kozel šmatlavý,
než nám krtci pacičkama vlasy upraví,
než nám vrány v obličeji vyklovou pár děr,
než nám bledí červi začnou ukazovat směr.

Než nám ryby polibkama kůži sežerou,
než nás kanci rozkouskují jako sekerou,
než se naše bídná těla rozplynou jak dým,
než nás ďábel dovede až k branám pekelným.

Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, el. piano, zobcová flétna, perkuse: Jiří Krhut

Rozmazaný pruh

Co naplat, když jednou nachýlil se čas,
tys ještě dřímala, loučení šlo snáz,
pak ve tmě potichu vplul jsem do svých bot
a vrátka nevrzla, přelezl jsem plot.

Než slunko zvedlo se z mlhy nad lesy,
zhrnulas pomalu z oken závěsy.
už tehdy nad ránem a pak měsíce
v očích ti mizely auta z dálnice.

Ref:
Jestli mi to stojí za ty prachy
žít, jak ted žiju
prý žádné strachy,
než se octneš v krematoriu,
jsem prostě nevyléčitelný dobrodruh,
jenže můj život se změnil v rozmazaný pruh.

Z mnoha tvých dopisů pamatuju jen,
že prý mě vyhlížíš každý, každý den,
že okno plní se mrtvolkami much,
že obzor mění se v rozmazaný pruh.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček

Ozubená kola

Ráno, když zrůžoví svět,
zajdu si na záchod, posadím se,
přečtu si několik vět
v lifestylovém časopise.

Přežívám na cizí dluh,
krev se mi dávno nezapění,
kdykoli nastražím sluch,
zaslechnu skřípot a zadunění.

Ref:
Jsem každé ráno o den starší,
slyším zvuky zdola,
do sebe zapadly tam další
ozubená kola.

Potom si uvařím čaj,
bude mi mdlo jako po vakcíně,
svůj malý dočasný ráj
pozvu, ať vstoupí do kuchyně.

Učím se nanovo snít
tu o svém místě pod hvězdami
odvíjím červenou nit,
ať zkrátím cesty mezi námi.

A z cigarety spadne popel, máchnutím ruky čistím stůl,
stejně tak smetl by mě osud, jen kdyby si to zamanul.

Zpěv: Jura Bosák
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. kytara, basa: Marek Hoblík
Klávesy: Pavel Sotoniak

Námraza

Pod kola aut napadl sníh,
na okno mráz už kreslí květiny,
rád bych šel k nim a na ně dých,
jak sbírá rybka mušky z hladiny.

Mráz kreslí dál obličeje
pod svěží trávou dávno setmělé,
hledáme klíč od naděje
nad sklenkou whisky s tebou, s přítelem.

Ref:
Hej, kamaráde,
to se mi nějak nelíbí,
podej sem láhev,
zaženem všecky pochyby.
Pod husí kůží
krev se jen tiše zapění
každému muži,
když uvidí to znamení.
V námraze znamení.

Mráz kreslí dál, staň se co staň,
dvě šedé vrány letí nad lesem,
nebeské sklo, prořízlo dlaň,
to že jsem zlostně trhl závěsem.

Štěstěna nás opustila,
k jiným přivrátila tvář,
její záda sněhobílá
jsou trhací kalendář.

Zpěv: Jakub Klein, Dina Sedláčková
Piano: Jiří Krhut

Na mostě nad řekou

Na mostě nad řekou dobře se kouří,
zvláště pak v noci, když kolem je klid,
když vládne bezvětří, co věští bouři,
když můžeš nerušen pokojně snít:
ke hvězdám vypouštět obláčky dýmu,
vědět, že v očích máš temno i jas,
pod kůži nechat si pronikat zimu,
ledové potůčky tenké jak vlas.

A teď tu postáváš, po letech zpátky,
nikdo tě nečekal, jsi tu jen ty,
právě tě hladí víc než hebké látky
do vody civět jak do prázdnoty.
Minuty plynou a bolení v kříži
zase tě pobídne, abys šel dál,
musíš si pospíšit, úsvit se blíží,
snad bys ho po letech nepromeškal.

Procházíš parkem a vlají ti vlasy,
tady jsi kdejakou obelhával,
tady jsi poprvé zaslechl hlasy,
které ti do duše zasely žal.

Zpěv: Jura Bosák
Ak. kytara, klávesy, perkuse: Jiří Krhut
El. kytara, basa: Marek Hoblík

No happy end

Umrzli první bezdomovci,
oblaka jako stádo ovcí
běžela
nad jejich nehybnými těly,
ti zbylí jim i záviděli
docela.

My seděli jsme v restauraci
a sledovali, jak se ztrácí
samota,
která jak černé mračno hmyzu
z nás vysávala teplou mízu
života.

Svět prolomil se jako krusta,
když přitiskl jsi svoje ústa
na moje.
Já ucítila ústa moje.
Já ucítila ústa tvoje.
Oboje.

Ref:
Čekám tu,
až řekneš sbohem,
vidím tmu
za každým rohem,
to tvoje srdce děravé,
co nevidět mi uplave
úplně
na vlně
tvých lží.

Vracím se domů a není to k tobě,
zářivky blikají jak na hřbitově.
K večeru navlhla tlející hlína,
u tebe v posteli hřeje se jiná,
Z pevného provazu zbyly jen třásně.
Copak nám pospolu nebylo krásně?

Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
Basa: Marel Hoblík
Akordeon: Pavel Sotoniak

Ticho

Už pár let - - žijeme spolu v poklidu,
máme dost, - - nestěžujem si na bídu,
oheň a dým - - naráží v krbu na slídu.

Koberce - - tlumí tvé kroky do ticha,
vaříš čaj - - a kocour ani nedýchá,
granule mu - - padají rovnou do břicha.

Neměj strach, podívej, jsem pořád s tebou.
Zabíjím, zabíjím tě tiše něhou.
Dělám že nic a ono nestane se nic.

Vždycky rád - - dívám se do akvária,
ryba se - - té vodě nijak nevzpírá,
a oči má - - jako dvě díry do sýra.

Neblázni, řekni, co se může zkazit?
Topení zahřívá a mrazák mrazí.
Dělám, že nic a ono neděje se nic.

Už pár let - - žijeme spolu v poklidu,
máme dost, - - nestěžujem si na bídu,
oheň a dým - - naráží v krbu na slídu.

Zpovídám, zpovídám se ze svých hříchů.
Vzpomínám, sedím v nekonečném tichu.
Dělám, že nic a ono nestalo se nic.

Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček