Veselé album
Písně z alba vznikly v rozmězí let 2018 až 2020.
Album je pop-rockovým bratříčkem rockového alba O co se sadíš.
Stejně jako ono se nese v temnějším duchu, avšak objevuje se tu více záblesků naděje.
Obsahuje tři existenciálné písně. Zoufalá promluva k Bohu zaznívá v Pane řidiči. Postesknutí nad současnými poměry zase v písni Turbulentní doba. Marný monstrózní pokus o spásu zde na tomto světě je vykreslen v Nebe na zemi.
Ani milostné písně nehýří zrovna optimismem. O nenaplněné lásce je Podvodní optika. Současné pocity lásky a nenávisti vyjadřuje Pojď mě vyslýchat. Porozchodovou bolest a smiřování pak Srdci neporučíš. Tesknota nad křehkostí lásky je cítit z Řasy doběla. Optimisticky vyznívá jen dramatická a bojovná Kopřiva.
Hořkosladkou atmosféru nezlomného osudu má zpověď Ostravo.
Skutečné odlehčení přinášejí čtyři písně: jsou to Josefína o příchodu nového člověka na svět, Nejsem sám o pocitu sounáležitosti i v odloučení a fatalisticky pohodová Káva a Začněme znova o touze najít nový smysl.
Výrazem spíše než obsahem k nim můžeme přičíst píseň Malinová pusa, což je pozdrav mé mrtvé fence.
Ojedinělou pozici zastává Vítám tě tu. Jde o jakýsi průzor do nového, dosud nepoznaného lepšího světa.
Více nenapovím. To důležité jistě vyslyšíte sami svýma ušima, svou hlavou a srdcem.
Váš dr. Klein

Brouk
Často v létě slýcháváme z rozhlasu, áú
Že nám budou brouci létat do vlasů, áú,
a kdyby jenom do vlasů, áú,
a kdyby jenom do vlasů, áú.
Vytáhnu kus čokolády, brouka nalákám, áú,
Možná brouka potemníka, možná chrobáka.
Přinutím ho, aby na mě ze své skrýše kouk
ten brouk, brouk, brouk.
Loni bylo léto parné, bylo k umření,
slunce peklo, všichni plajte a durch zpocení, áú,
a kdyby jenom zpocení, áú,
a kdyby jenom zpocení, áú.
Vytáhl jsem čokoládu, byla rozměklá, áú,
trocha mi jí do kapsy mých šortek vytekla, áú,
celý hnědý čokoládou z kapsy na mě houk
ten brouk, brouk, brouk.
Brouky, máme rádi naše brouky
třeba, z louky
Ze své skráše kouk
Na mě hezky kouk
ten brouk, brouk, brouk.
Často v létě slýcháváme z rozhlasu, áú
Že nám budou brouci létat do vlasů, áú,
a kdyby jenom do vlasů, áú,
a kdyby jenom do vlasů, áú.
brouk, brouk, brouk.
brouk, brouk, brouk.
brouk, brouk, brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrouk.
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. piano, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Havran
Když jsem byla malá, nesměla jsem lízat nůž,
tatínek říkal: přestaň s tím, ale už!
Plakala jsem a koukala – do bílého okna, do očí padala mi blonďatá lokna.
Jednou se v okně ukázal opelichaný havran,
díval se chytře, jak by byl do myšlenek zabrán.
Musel být hodně starý, snad sto let,
jen umět mluvit, mohl by vyprávět.
A tak se mi aspoň zdálo, že mluví,
nad ním se protrhávaly mlhy,
sluníčko zahřálo na bledé kůži,
v zahradě rozkvetly keře růží.
Tatínek dneska sedí v plyšovém ušáku,
do rytmu kývá hlavou, jak by jel ve vlaku,
v hrubých ponožkách hýbá palcem,
myšlenky mizejí mu kdesi v dálce,
s tím starým havranem si tyká – už...
dávno mu nevadí, že olizuju nůž.
Zpěv: Jakub Klein, Gabriela Řihánková
Ak. kytara, el. piano, perkuse: Jiří Krhut
Alt saxofon: Michal Žáček
Impregnovaná
V škarpě u cesty
jsem stále živá
v bahně neřesti
jsem stále živá
v šatech nevěsty
jsem stále živá
Impregnova ná
můj anděl strážný je zas jak dělo
takhle se ožrat by se mi chtělo
někam už půjdu, někam, čertví
bělaví červi mi sežrali nervy
vracím se k sobě, do svého chrámu
tatínka s maminkou asi zklamu
tělo na ocet
jako tlačenka
byla jsem suchý květ
slámová panenka
tak to nešlo dál
on se nabídl mi
kdo kdy miloval
ten mi rozumí'
pro toho jednoho
chlapa z Rokycan
já šla do toho
úplně bez zábran
ach bože, smiluj se, dodej mi sílu
všichni jsme skládačky ze stejných dílů
můj anděl strážný je zas jak dělo
takhle se ožrat by se mi chtělo
někam už půjdu, někam, čertví
bělaví červi mi sežrali nervy
vracím se k sobě, do svého chrámu
tatínka s maminkou asi zklamu
on se pak vypařil
měl jiné milenky
jak hnusní komáři
žraly mě myšlenky
co asi dělá tam
tam s těma děvkama
láska je hnusný klam
přilítlý z neznáma
žaludek na vodě
a noci probdělé
a hlava v záchodě
tvař se pak vesele
ach bože, smiluj se, dodej mi sílu
všichni jsme skládačky ze stejných dílů
můj anděl strážný je zas jak dělo
takhle se ožrat by se mi chtělo
někam už půjdu, někam, čertví
bělaví červi mi sežrali nervy
vracím se k sobě, do svého chrámu
tatínka s maminkou asi zklamu
Tak jsem se zařekla
že pomsta sladká je
on půjde do pekla
a já zas do ráje
vzala jsem pistoli
a pic ho do čela
už nic ho nebolí
chvíli jsem brečela
a teď ho rozčtvrtím
mám na to nástroje
nesmím se párat s tím
schovám to do hnoje
ach bože, smiluj se, dodej mi sílu
všichni jsme skládačky ze stejných dílů
V škarpě u cesty
jsem stále živá
v bahně neřesti
jsem stále živá
v šatech nevěsty
jsem stále živá
Impregnovaná
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
Lojzek
Lojzek byl skvěly chlap,
a kdo ho neměl rad,
ten musel být na hlavu.
Lozka znal celý svět,
Lojzek znal skorem celu Ostravu.
Pil na žaludek griotku
a na svěži dech pil matu,
lopal fernetu, jedl kotletu
všecko ve velkem formatu.
Ref:
Řikaval…, mily muj, věř mi,
že na svět jsme nepřišli dveřmi…
a jestli plešku ma tvuj tata,
budeš ju měť tež nato tata…
Lojzek byl skvěly chlap,
teho by nepřišlap
ani ten slon africky,
co má nahoru ty kly
a rozumi anglicky.
A rano si dycky kupil noviny,
na hlavu zrobil z nich čepici,
že prý nebude čist take koniny,
ať mu polibi zadnici.
Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, el. piano, zobcová flétna, perkuse: Jiří Krhut
Medvídě
Jsi moje malé medvídě
Všichni ti můžou závidět
Celý den válíš se v dopupěti
Vystrčíš nos jen, když chce se ti
To potom bloumáš po lese
to je tvá medvědí profese
posloucháš ptáky na stromech
a tlapou hladíš hebký mech
Ref:
Po holubovi pošlu ti obálku
a v ní náramek z mořských korálků
s holubem posedíš u šálku svařáku
než zase vyletí vysoko do mraků
Když se ti zasteskne náhodou
hlt medu zakousni jahodou
upeč si koláč z borůvek
tvůj život je sladký ostrůvek
Dobře je a bude ještě líp
Netvař se jako suchohřib
Usneš a kolem tvé postele
Uvidíš všecky své přátele
Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, el. piano, zobcová flétna, perkuse: Jiří Krhut
Nejsem sám
Nejsem sám, jste tady pořád se mnou
To jenom něco mi spadlo do oka
Nejsem sám, i když mám chvíli temnou
Jak malá rybka v tlamě žraloka
Nejsem sám, to se mi v hlavě mydlí
Různé myšlenky, psi a hyeny
Zuby čistím si mezi dvěma jídly
Zrcadlu zrezl rám z mé proměny
Ref:
A tak si zpívám
Jak jsme kdysi dávno
Přešli bludný kořen
A šli si každý za svým snem
Zpívám
Jak se země točí
A roste šance potkat se
džív než vyhasnem
Nejsem sám, když se v parku brouzdám listím
Každý jeden z nich jedna vzpomínka
Je to absurdní, nakonec sám zjistím
že v cíli čeká mě moje maminka
Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, el. piano, zobcová flétna, perkuse: Jiří Krhut
Otevřu si hospůdku
Pokud se na mě usměje štěstí,
otevřu si hospůdku na předměstí,
Počkejte, už si k tomu cestu klestím
Až přijde chvíle vydechnout od práce,
přijdete ke mně malinko utrácet,
najdete místo na mé zahrádce.
Objednáte si dobré pití,
nemusíte být rozpačití,
nikdo si na vás neposvítí.
Ref:
První pivo se pije,
ať život příjemný je,
druhé pije se dále,
chutná totiž dokonale,
třetí, třetí pivko,
má modrooká dívko,
pije se právě proto,
ať dáme si co proto.
Čekám tě, čekám, dívko drahá,
jednoho dne jak mléčná dráha
připluješ sem, to tě zapřísahám.
Už tě tu potřebuju jako sůl,
za jedním keřem máš tu stůl,
aby tě vítr příliš neovanul.
Ve stínu erárních slunečníků
obsloužím tisíc zákazníků,
budu mít peníze a s tebou i erotiku.
Zpěv: Sváťa Tulej, Dina Sedláčková
Ak. kytara, el. piano, perkuse: Jiří Krhut
El. kytara, basa: Marek Hoblík
El. piano: Pavel Sotoniak
Pecivál
Už jsou to roky, co jsme spolu
a mám tě pořád stejné rád.
Oprašuju tvou gloriolu,
zatím jsem ti ji neukrad.
Mám čisté srdce, čistou hlavu,
když s tebou trávím večery.
Toleruju tvou zdravou stravu,
jiní už by se věšeli.
Kdysi jsem býval světoběžník.
S tebou je ze mě pecivál.
I když mě prudíš, bývá nežný
a nechám hrát tvůj seriál.
A ty mi na oplátku dáváš
zas modré z nebe, však víš co.
Jsi moje rožhavená láva,
děvčico, pusu na líco.
Na nás dva pohledět je krása,
my pro sebe jsme stvoření.
Já jsem ten pořádný flák masa
a ty jsi moje koření.
Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
Basa: Marel Hoblík
Akordeon: Pavel Sotoniak
Prasátka
1.
Když jsme jeli z Fryštáku
Do našeho auťáku
Někde poblíž Bystřice
Napálila prasnice
Hned to stavím u stromu
Sleduju tu pohromu
Nárazník je na střepy
Jak ho asi přilepím
Moje žena shýbá se
Jako lékař nad prase
Říká to je ale kus
A že je to exitus
Všude kolem selátka
Zoologická zahrádka
Prý že jsou to sirotci
Určení hned k adopci
2.
Za střízliva nechci to
Ale měl jsem upito
Tak jsem haura udělal
Pro manželku anděla
Za chvíli jsme seděli
Každý na své prdeli
Pokračujem k dálnici
Na sedácích čuníci
Hned za první zatáčkou
Policista s plácačkou
Opilec se neschová
Takže zkouška dechová
Pohotový to já jsem
Podívám se na prase
Do balónku zafouká
Čuník jenom zlehounka
3.
Policista vyzná se
Čuňase od čuňase
Nepozná však nahonem
Ano borec s diplomem
S prasaty je zábava
Policii zamávám
že je všecko v pořádku
Poděkuju prasátku
Všecky cesty vymetem
Když jedeme s prasetem
Jeden čuník, dva i tři
Nehody se vyšetří
Počkejte, až vyrostou
Budou možná starostou
Jenom, co čas zavolá
Posadím je za volant
Zpěv: Sváťa Tulej
Piano: Jiří Krhut
Klávesy: Pavel Sotoniak
El. kytara: Marek Hoblík
Ranní vstávání
To ranní vstávání mě zabije
Krásné sladké sny adije
Povím ti, kamarádko, to zas bude den
Už teď mě obloha tlačí do ramen
Ref:
To ranní vstávání
Hrůzu mi nahání
To strašné pípání
Pípípípípípí
Pročpak jsem nešel spát hned po zprávách
To je moje smrt, moje poprava
Proč jsem se s tebou zase miloval
Teď mám ruce nohy z olova
Dneska půjdem do postele o šesté
Z dotyků si dopřejem ty počestné
Abych zítra probudil se v pořádku
Na dobrou noc přečteme si pohádku
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
Stahují se mračna
Učili mě dělat dobré věci,
abych dokázal žít v zlaté kleci,
jenomže ty dobré dělat nechci.
já chci dělat věci, co mají plochy třecí.
Stahují se mračna nad mou hlavou
a jenom tak honem neuplavou.
Potichu si opakuju, že je hezky,
zatímco tančím mezi tvými blesky.
Ref:
Šajaja šajaja šajajajá
Jupupu šajajaá
Začalo to tím, že budeš se mnou,
skončilo to hádkou nepříjemnou.
Sbalila sis kufry, padáš ocať
Já jak starý čokl stáhl ocas
Na mobil mi chodí divné zprávy,
že jsem ve svých citech kolísavý,
a že nejsem vůbec spolehlivý,
neplním prý sliby, já snad zešedivím.
Zpěv: Sváťa Tulej
Piano: Jiří Krhut
Tenor saxofon: Michal Žáček
Vedro
Dokud se vidím, tak jsem tu
Brzy se ale budu ztrácet
Ještě mám velkou hustotu
Furt na mě platí gravitace
Pilně se chystám k odletu
Bude to menší operace
Ref 1:
Obrovkým zrcadlem pokryl jsem svahy
slavnostní fanfára v hlavě, v hlavě hraje mi
Do svého skafandru soukám se nahý
Uvidím konečně, uvidím konečně nebe na zemi
Uznávám, jenom díky vám
endorfin přebil testosteron
Se strachem se teď střetávám
inertní jako bývá xenon
Ref 2:
Už nemám důvod proč dáál dýchat
Až dosáhnu, dosáhnu svého zenitu
(cizí hlas) Pak tvoje kabina bude tichá tichá
až dodýcháš, právě jsi dodáchal, už nejsi tu
Dokud se vidím, tak jsem tu
Brzy se ale budu ztrácet
Zpěv: Jura Bosák
Ak. kytara, klávesy, perkuse: Jiří Krhut
El. kytara, basa: Marek Hoblík
Veverka
Zahrála sis na veverku, vyskočilas tam
Tam nahoru, kam nevylezu, ted tě postrádám
Směješ se mi jako blázen, děláš dlouhý nos
Říkáš, jestli mám jít dolů, tak mě pros
A já stojím jako vůl
Jako nenažraný vlk
Nevím, kudy bych se hnul
Dělám, že je mi to fuk
Jenže ty už o mně všecko víš
A mám to spočtené
Takže směješ se, nic nepovíš
A né a né
Ref:
Barevné kamínky hážu, hážu do výšky
A ty je chytáš a sbíráš jako oříšky
A pak je pouštíš dolů doprostřed mého čela
Prý že už jsi dneska večeřela
Řekl jsem si, nebudu zas dělat hlupáka,
Budu tvrdý jako kámen a ten ji přiláká,
Budu se tu pohoupávat jako gondola
Veveřička tomu přece neodolá.
Jenže když se podívám
Jak tam skáčeš nahoře
Já zelenám jak oliva
Tvým tělem pokořen
Dlouhou dobu mám tě v merku
Těžko je mi žít
Asi proměním se ve veverku
A bude klid
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
Život s větry
Odmalička trpím menší poruchou
A není to zácpou ani záduchou
Mnohé jídlo mému tělo nesedí
Bohužel to poznají i sousedi
Ve škole mě posílali za dveře
I když jsem byl ticho jako v opeře
Jak nám tenkrát rozdávali diplomy
Chtělo to ven, a tak trochu ušlo mi
Ref:
Nejsem smradu kolaborant
a tak stříkám deodorant
Holky jsem si hledal, jen když fučelo
Obvykle si klepávaly na čelo
I když jako muž jsem dobrák od kosti
Žena se mnou nespí v jedné místnosti
Kamarády mám teď mezi horaly
Co by pořád po hřebenech šplhali
Jenže jim furt musím čumět na dupu
Za nimi se držím hezky v odstupu
Na pohřbu chci zahrát píseň veselou
Ať si všichni zazpívají s kapelou
Co odkážu kamarádům a holkám
Klidně jim tam ze své rakve zapšoukám.
Zpěv: Jakub Klein
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
Basa: Marel Hoblík
Akordeon: Pavel Sotoniak
Písně k přednášce Proč žena nemá duši
Moje stará je chlap
Rád bych řek, na co jsem přišel
Moje stará je chlap, ale tiše
Kdybych to nešeptal, tak mě zmlátí
A pak mě dorazí její máti
Ráno v koupelně trhá si obočí
Když ji nachytám, zprudka se otočí
A hned mi napálí loktem na bradu
padám bezvládně po hlavě dozadu
Pak chvíli předstírá, že to tak nechtěla
A když to nevezmu, dá mi zas do těla
Ref:
Tvoje stará je chlap
Slzy ti tečou kapy kap
Tvoje stará je chlap
Slzy ti tečou kapy kap
Kam jen poděl se její jemnocit
S pivíčkem na telku čumí do noci
Na sobě mikinu a staré tepláky
Když se chci přitulit, vycení tesáky
Kam se jen poděla ta kráska voňavá
Ten kdo dřív uteče, ten taky vyhrává
Moh jsem být s jinýma babama na špici
Před tou svou krčím se, mám z toho křivici
Tvář už mám nelidskou hrůzou a údivem
jsem hřebík po okraj zabitý kladivem
a ona v pohodě, dyť se nic neděje
ona je u pláže, já sjíždím peřeje
Já doma luxuju, já tahám nákupy
Pak celý ztahaný dávám se do kupy
Ona mi přednáší své lekce logiky
oči mi šejdrají z té její optiky
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
My se milejeme
Já tě tak miluju, že to nezná meze
ze sebe dávám ti, co do tebe se vleze
dal bych ti ledvinu a klidně játra
Bez tebe volám hned psychiatra
A já tě miluju, stopro ještě více
K tobě jsem přicuclá jako pijavice
Pro každý vlas i chlup z tvého těla
Na malé nudle bych se rozkrájela
Ref
My se milujeme jako nikdo na světě
Vzpomeň na nás, člověče, když něco hněte te
A dej si cígo
Buenos dias amigo
Na zádech stehy mám, ledviny jsou venku
abych se vyčural, na to si dám sklenku
Lásko má, herdekfix, to to bolí
jak bych spad do pasti na buvoly
Už mám tři ledviny, čtvrtou na mrazáku
A ty jsi zelený jako kvašák v láku
Co je ti, povídej, miláčku můj
Nedělej frajera, komunikuj
už stojím bez ledvin u nebeské brány
Andělé na kúru válí na varhany
kam ses mi poděla, nejsi tady
Tvá krásná prdelka a tři brady!
Neboj se, miláčku, za tebou už spěchám.
jen po tvém boku jsem šťastná jako blecha
kudlu si přikládám na zapěstí
k tobě pak vznesu se bez bolesti.
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
Ti chlapi
Chlapi nejsou, jací byli
Vydrží už jenom chvíli
Kdysi chlap byl sval a šlacha
Dneska fajn, když nezapáchá
vleze s břuchem na kanape
Otočí se a už chrápe
Prohlídni si toho mého
Není to nic příjem ného
Křivé nohy křivé ruce
Vercajk dole po záruce
V posteli už začal bulat
Nedal mi svůj ejakulát
ať má noční nebo raní
Kule má jen na škrabání
Kdyby aspoň nehnil doma
uhoď do starého hroma
Teď už spěchám k souse dovi
Na shledanou, nashle, dovi
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
Zachovej klid
Když ráno stojíš před zrcadlem
Vidíš svoje tváře zvadlé
Okem jenom mrkneš takhle
Pak ho lovíš v umyvadle
Zuby ti začaly hnít
Zachovej klid
Pápapápá
Když po dálnici jedeš dvě stě
Vozovka je kluzká z deště
Kamion před tebou ještě
Kličkuje jak staré koště
nemůžeš přibrzdit
Zachovej klid
Pápapápá
Když děcka se ti nepovedly
Hlavu mají jako knedli
Pořád by jen něco jedly
K tomu blbé kecy vedly
Netušíš, pro koho žít
Zachovej klid
Pápapápá
Když ti začlo šibat z práce
Hovno na výplatní pásce
Dlužíš otci, dlužíš matce
K tomu ještě exekuce
Máš chuť to zabalit
Zachovej klid
Pápapápá
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček
Zdraví má křehké hranice
Zdraví má křehké hranice
Vozíš se co chvíli v sanitce
Do blázince a zpět z blázince
Všecko povíš to mamince
Zase máš návaly paniky
vytáhni prsty z elektriky
Chvěješ se jako kus osolu
jak havran na špičce topolu
Ref:
Krmí tě práškama na hlavu
Nejradši skočil bys do splavu
a pak si řekneš, dnes poplavu
dnes poplavu
Adrenalin vyletěl ti nahoru'
jak se to stává všem magorům
Můžeš to vyčíst z učebnic
že neznamená to vůbec nic
Kdysi abys blázna pohledal
dneska abys šlápl na pedál
Bláznů jsou plné ulice
Komplet po celé republice
Zpěv, basa: Marek Hoblík
Ak. kytara, perkuse: Jiří Krhut
El. piano: Pavel Sotoniak
Tenor saxofon: Michal Žáček